“Andrew's Honeymoon in India” (Andrewova svatební cesta v Indii)
Je dobré vědět, že Andrew Gilbert se skutečně projektuje do světa, který převádí do kresebné a sochařské řeči. Andrew se teleportuje do několika různých, často i nepřátelských postav. Někdy trochu trvá než se v tom mísení časů, alter eg a míst v rámci jednoho života člověk trochu zorientuje. Jindy pomůže informace o jeho skotském původu nebo jiná o jeho předchozím studiu dějin umění nebo ještě jiná o jeho zájmu o koloniální historii obecně. Co se týká výstavy ve Zlíně, přímku své východní cesty Berlín – Praha – Zlín protáhl až do Indie a změnil si časové pásmo na rok 1857 – rok povstání indických vojáků v britské armádě proti koloniální nadvládě.
Úplné prolnutí historické tématiky, její vědecké inspirace i fabulačního rozvinutí a současnosti či nedávné minulosti je to první, co diváka zmate. Jakási odnož současného dokumentaristického směru v umění se v Andrewově práci vyskytuje v naprosto ryzí podobě, bez intelektuálního kalkulování, silně individualizovaná Andrewovými smyšlenými projekcemi životních zážitků do tohoto časově zkondenzovaného světa. Vyznat se zcela v tomto terénu lze jen stěží a autor to ani nevyžaduje, dokonce ani od sebe. Pomůckou může být srovnávací mythologie, historie, slovník symbolů, osobní znalost autora, ale především vlastní intuice a zájem o rozečítání jednotlivých kousků příběhů a informací. Mytologii nezmiňuji náhodou, Andrewův kosmos je plný symbolů – jeho vlastních i pouze převzatých (vzhledem k apropriacím postav a reálií z historických a legendárních materiálů). Čtení jeho kreseb je v této souvislosti trochu podobné čtení fresek a plakátů. Staré plakáty, reklamy, značky kávy stejně jako knižní ilustrace, vědeckou a literaturu obecně, filmy apod. Andrew obsesivně zapojuje do scénáře budoucích kreseb a soch. Jednotlivé kresby jsou buď dějovou zkratkou nebo jakousi studií postav a kostýmů. Často slouží i jako skici pro sochy, které jsou směsí muzeálních panáků a dadaistických asambláží z dostupných materiálů, především zeleniny, čímž se blíží primitivním kulturám a konkrétně černošskému umění a odvozenému evropskému expresionismu. Andreowým snem je koupit v západním Berlíně starý dům a proměnit jej na 1 : 1 scénu ze všech jeho kreseb a výstav, kde by postavy z jeho obrazového světa mohly žít s ním a jeho přáteli.
Životu kmene Zulu se věnoval dlouhodobě v předchozích projektech zaměřených na koloniální politiku britského empíria v Africe a na mísení se africké kultury s evropskou tradicí. Centrální postavou tohoto období byl Shaka Zulu, vůdce Zuluů v boji za nezávislost a do dnešní doby symbol “black power” (černé síly), který je stále živý například u hip hoperů apod. K této postavě a tématu, které v současné době opět poutá zájem umělecké teorie vzhledem ke změně polarity východ – západ na polaritu sever – jih, se Andrew ještě vrátí v jeho projektu pro výstavu v Meet Factory letos v létě. Jeho velkým nadšením se stal objev, že hudba k jeho kultovnímu filmu “Zulu” režiséra Cy Endfielda z roku 1964 byla nahrána u nás Symfonickým orchestrem hl. m. Prahy FOK.
Ale zpět do Zlína respektive Indie. Je zcela logické, že hlavními protagonisty životního příběhu s názvem “Andreova svatební cesta v Indii” bude Andrew a jeho nevěsta. Tou je “krásná a chytrá indická Lady Rajbaj, odvozená z historické postavy Laksmi Bai, the Rani of Jhansi, která byla nejnebezpečnější ze všech povstaleckých vůdců. Tuto nevěstu Andrewovi darovala rodina “Holy Brocoli” (Svaté brokolice), která sídlí v indických horách. Andrew sám přiznává, že to je pěkná hovadina. Zároveň ale dodává, že i ta se musí zachytit v kresbě, protože není dobré podléhat rozumné cenzuře, neboť nikdo neví, jak to dopadne. Prozatím to vypadalo na pěknou pohádku, neboť jsme se nedostali k tvrdosti některých scén. Andrew není jen romantický honeymoonovský snílek. Je také tím, kdo vyvraždí a znásilní celou indickou vesnici a pak stojí v centru záběru s výrazem nechápavého. Má vykupitelské pocity a vtěluje se do běžných vojáků, strůjců masakrů, ale i nevinných znovuzrozených z Lady Rajbaj, která byť zabita britskou převahou zůstává neporažena a dává život novým duším ve formě malých ptáků. Ptáky používal dříve Andrew místo zobrazování lidí, protože lidi nechtěl kreslit. Podle egyptských zvyklostí ti světlí byli Evropané (a Andrew byl často jedním z nich), ti tmaví buť Zuluové nebo nově Indové. Drsné výjevy, kdy dvojhlavý zabitý voják tiskne v zubech vlastní penis, nejsou výplody choré imaginace, ale dokumentární fakta přenesená do roviny symbolu. Takto nacházeli spojenci své vojáky v Afganistánu a předtím snad i ve Vietnamu. To jen pro ilustraci skutečnosti, že Andrew neklouže se svými výjevy po líbivém povrchu exotické tématiky. Exotiku tímto vlastně nepřímo kritizuje pro její jednostranné zneužívání a zárodečný rasismus.
Edith Jeřábková
C.V.
Born 1980, Edinburgh, Scotland 1997 - 2002: M.A: (Hons) Fine Art - University of Edinburgh and Edinburgh College of Art
solo shows (selection):
2010
“Cut out her eyes – Cut off his Penis” (with Lucy Stein), Forgotten Bar, Berlin
2009
“The Zulu Queen stood as Jerusalem fell” , Ten Haaf Projects, Amsterdam
2008
“Black Magic White Power” , Galerie Andreas Hoehne, Munich
“Fix Bayonets and Die like British Soldiers Die!” , Galerie Eva Bracke, Berlin
2007
Solo show, Gallery Eva Bracke, Jam Art Fair, Mallorca
"To Wipe the Blade-Zulu", Galerie Eva Bracke, Berlin
2006
"Vezalay to Ulundi", Galerie Na Bydilku, Brno, Czech Republic
2005
"The Fall of the Pagan Idols", kjubh Kunstverein, Köln "The Dance around the Golden Calves", galerie Antik, Berlin
2004
"The Tempation of John Knox", Forever and a Day Buero, Berlin "Vezelay to Jerusalem", Galerie Na Bydilku, Brno, Czech Republic
2003
"Deutsch Afrikanische Freundschaft", Autocenter, Berlin "The False Miracles of Mohammed", Galerie Nomadenoase, Hamburg
group shows (selection):
2010
‘Obscene’ curated by F. Hufnagel, Wiensalon Berlin
‘Riders’ Gallery Polad-Hardouin, Paris
2009
‘Zeigen’ Temporary Kunsthalle Berlin, Berlin
‘Les portes du Paradis’ Galerie Eva Bracke, Berlin
‘Free Nelson Mandela’ Spor Klublu, Berlin
‘George says: No Martini, No Party’, Apartment, Berlin
‘Am Anfang war das Ende’ Galerie in Ballhaus Ost, Berlin
‘Monument to Andrew’s Capture of Jerusalem’ Preview Art Fair, Templehof Airport, Berlin (Cat.)
‘Tjorg Douglas Beer presents . . .’ Forgotten Bar, Berlin
‘Das Geshehen’ Apartment, Berlin
‘Raaf van Der Sman presents . . . ‘ Forgotten Bar, Berlin
‘Friendly Fire’, PR17, Berlin
‘Transcendendenz Ink’ Forgotten Bar, Berlin
‘Moraltarantula II’ Hamburg
‘Borderline Pleasures’ Galerie Michael Janssen, Berlin
‘Der Muede Tod’, Kai 10 Raum fuer Kunst, Dusseldorf (Cat.)
‘The lovers of Lutz Braun’ Galerie Antik, Berlin
2008
‘Moving Walls’, Museum of New Art, Detroit
‘Mathew,Mark, Luke and John’ , WhitelacesLivingRoom Gallery, Berlin
‘A4 Editions’ , Five Years Gallery, London
‘Sovereign European Art Prize Exhibition’ , Somerset House, London (Cat.)
‘Oil Prices reach Sky High’ , F. G Station, Karlsruhe
‘Ecstatic Stairs’ Die Aenderei, Muenchen
‘Porridge Wogs’ Five Years Gallery, curated by Cedar Lewisohn, London (Cat.)
‘Madonna und Wir’ Galerie Christian Nagel, Berlin
2007 ’Autocenter 1’ Autocenter, Berlin (Cat.)
’Group Show’ Gallery Eva Bracke, Berlin
’Ben Cottrell, Andrew Gilbert, Andreas Hofer’, Forever and a day Buero, Berlin
‘Irresistible Magazine’ curated by Cedar Lewisohn, Tate Modern, London
‘Return to Forever’ Forever and a day buero, Berlin
„La Boum III“, Breslau / Warschau, Poland (Cat.) „Niveaualarm“, Kunstraum Innsbruck, Austria (Cat.) "Ketzer und Co. The Golden City", Galerie Jiri Svestka, Prague (Cat.) 2006 "Bellevue", Galerie Eva Winkeler, Frankfurt "La Boum II", Galerie Sie und Höke, Düsseldorf (Cat.) "Psycho. Zeitgenössiche Positionen zwischen Seelenheil und
Apokalypse", Kunstverein Mönchengladbach (Cat.) "Ketzer und Co", Haus der Kunst, Brno, Czech Republic "Horizont", Forever and a Day Büro, Kunsthaus Bethanien Berlin 2005 "Schwarz, Brot, Gold", Kunstverein Oldenburg "Viewing Club", Berlin/Hamburg /London Palace of the Zulu-Queen", Kunsthalle Pankow, Berlin "Professor Winkler Stipendium", Berlin 2004 "Commando Henry Ford, Neuro Cafe, Stuttgart "Works on Paper", Forever and a Day Büro, Berlin "The Banana Tree", Neue Bahnhofstrasse 5, Berlin ( Andreas Hofer, Astrid Sourkova) 2003 ’Heckel und seine drei Scheisshaufen’ (with Andre Butzer and Markus Selg) Neue Bahnhofstr.5, Berlin
"Illegale Kunstwerke auf Papier", PR 17, Berlin "Ghadafi´s Ascension", Neue Bahnhofstr 5, Berlin 2002 "Friede, Freude, Freiheit", Galerie Maschenmode/Guido Baudach, Berlin "Northern Exposure", Isle of Uist Art Center, Scotland
Residencies
2010
Goethe Institute Artist in Residency, Meet Factory, Prague