Zbigniew Libera je jedním z nejzajímavějších a nejvýznamnějších současných polských umělců. Jeho díla - fotografie, videa, instalace, objekty a kresby si ostře a subverzivně pohrávají se stereotypy současné kultury. Šokující videa z osmdesátých let (mezi jinými „Intimní obřady“ a „Mystická vytrvalost“) předešly vlnu body-artu o 10 let. V polovině devadesátých let začal Libera vytvářet „Korekční zařízení“ - objekty, které jsou modifikacemi již existujících produktů - objektů masové spotřeby (například „Universal Penis Expander" a „Body Master. Herní sada pro děti do 9 let“). V dílech jako „Lego Koncentrační tábor“ odhaloval přetvářením dětských hraček mechanismy výchovy, vzdělání a kulturní formace. Tím se stal jedním z čelních představitelů tzv. kritického umění, přestože je jinak svým dílem a činností spjat s nezávislými kruhy a off-scénou. V posledních letech se věnoval rovněž fotografii, zejména specifikům press-fotografie a způsobům, jakým media ovlivňují naši vizuální paměť a manipulují obraz historie (díla ze série „Pozitivy“ a „Mistři“, 2003).

Právě Pozitivy byly vybrány na výstavu v Kabinetu T. Tyto inscenované fotografie představují známé historické snímky z tisku přeformulované do pozitivní verze. Zachovávají kompoziční schémata originálů s jiným obsazením a zejména změněným významem představovaných scén. Náměty, respektive „negativy“ si autor vybíral z vlastní paměti, často z obrázků, které mu utkvěly z dětství. Libera se podle svých slov snažil pracovat s mechanismem vidění a zapamatování, dotknout se fenoménu vizuální paměti. Tyto „pozitivní“ obrazy v naší mysli evokují původní, často drsné výjevy.

Název si symbolicky hraje s fotografickými termíny, kde černé barvě negativu odpovídá bílá barva v pozitivu. Tak i v Liberových fotografiích se proměňuje temné do světlého, smutné do veselého. K významové transformaci si vybral známé fotografie válečných hrůz, ničení a zhouby. Při zachování póz aktérů změnil jejich výraz tak, aby se snímek stal pozitivním. Ve fotografii „Mieszkancy“, která parafrázuje snímek z koncentračního tábora, vidíme usměvavou a spokojenou skupinku osob.  Stejně jako na předobraze i zde pozorujeme pruhované oblečení - pruhované pyžamo, ostnaté dráty nahradily šňůry na prádlo. Pohled na smějící se nahou dívku běžící na fotografii „Nepal“ nemůže nepřipomenout vyděšenou dívku ze známého reportážního snímku „Napalm“. Hrůzný význam původní záznamu tak potlačen nebyl, v naší paměti je opětovně vyvoláván navzdory tomu, co nový obrázek skutečně zachycuje. Původní snímek je neodlučitelným stínem nového. Obsahem fotografie totiž není zobrazený předmět, ale samo zobrazení, realita je především mediálním obrazem.

Televize, noviny, dokumentární filmy s oblibou ukazují lidské neštěstí a tragédie. Pro úspěch v populárních soutěžích jako World Press Photo platí, že čím drastičtější, tím lepší. Na druhou stranu i taková zobrazení mají svůj kánon. Hrůzné záběry musí vypadat pěkně. Masová kultura neváhá cokoliv přetvořit ve svůj produkt. Fotografové se v honbě za dokonalým snímkem nezdráhají záznam aranžovat, nebo alespoň upravit drobnou retuší. Náhled na události ve světě nám podávají podle vlastních kriterií. Skutečné vlastnosti situace - bolest, chlad, hlad... zpravidla necítíme.

Práce Zbigniewa Libery vypovídají o moci reportážních obrazů a médií. Také on manipuluje fotografie, ale místo toho, aby jen vytvářel ideální podobu reality, demaskuje mechanismus manipulace.

Václav Mílek

Zbigniew Libera

Narozen 7. 7. 1959 v Pabianicích v Polsku.

1979 začal studovat na pedagogické fakultě Univerzity Mikuláše Koperníka v Toruni, studia po roce zanechal

1980-1986 spojený s okruhem galerie Strych, člen skupiny Kultura Zrzuty, ko-editor magazínu "Tango"

1982-1983 uvězněný za vydávání neoficiálního tisku.

1986-1989 spoluzakladatel a člen punkové skupiny Sternenhoch

1988-2006 žije a pracuje ve Varšavě

1988-2000 pózuje jako model pro fotografická díla Zofie Kulik

2000-2001 spoluzakladatel dvou uměleckých klubů: Baumgart/Libera a posléze Aurora

2006 začíná žít nomádským životem, na začátek se přestěhuje na rok do Řecka

2008 - 2009 hostujícím profesorem AVU v Praze

Vystavená díla:

Workers, 2002, c-print, 70 x 100 cm

Nepal, 2003, c-print, 70 x 100 cm

Residents, 2003, c-print, 70 x 100 cm

Soldiers and Girls, 2002-2004, pastelky, akvarel na papíře, 45,5 x 59 cm

Soldiers and Old Men, 2002-2004, tužka, akvarel na papíře

Liberation, 2003, c-print, 180 x 120 cm

Courtesy of the artist and Galeria Raster, Warszawa

www.raster.art.pl