Minulé výstavy

HERBARIUM Adam Vačkář
8. 9. – 28. 10. 2022
DĚLÁME TO STEJNÉ Susanne Schär a Peter Spillmann /CH/
14. 4. – 22. 6. 2022
PLAZÍ MOZEK Stanislav Karoli, Kateřina Nováková
27. 1. – 27. 3. 2022
TÝRÁNÍ KOČEK Matej Chrenka, Elsa Rauerová, Matěj Skalický, Adam Kencki
16. 11. – 16. 12. 2021
MARIA IN PINK Tanja Hemm /D/
21. 8. – 30. 9. 2021
DISPOSITIONS Ondřej Filípek, Stella Geppert /D/
17. 7. – 18. 8. 2021
NAPŘÍČ Patrik Pelikán
1. 3. – 23. 7. 2021
ELVES LEAVING THE FOREST András Cséfalvay
22. 12. 2020 – 22. 1. 2021
KONTINUÁLNÍ PŘECHODY Daniel Hanzlík
20. 11. 2020 – 22. 1. 2021
HIDDEN IN PLAIN SIGHT Jiří Žák
14. 8. – 24. 9. 2020
MORFOLOGIE Eliáš Dolejší – Marie Jarošincová – Roswitha Maul – Petra Skořepová – Tomáš Voves
25. 5. – 25. 7. 2020
ROZUMÍM Pavel Humhal
30. 1. – 31. 3. 2020
FIGURAE Max Leiß
7. 11. – 28. 12. 2019
Matěj Lipavský, Václav Litvan, Vojtěch Skácel
18. 9. – 25. 10. 2019
RAUSCHEN | ŠUMĚNÍ Christine Camenisch | Johannes Vetsch /CH/
27. 5. – 27. 7. 2019
MIESTO BLÍZKOSTI, PRIESTOR ODLÚČENIA Daniela Krajčová, Peter Jánošík /SK/
4. 4. – 15. 5. 2019
PRACH NA POLICI Gabor Kristóf /HU/
14. 2. – 21. 3. 2019
AUGEN | 0ČI Fabian Ginsberg, Stefan Hayn /D/
8. 11. – 20. 12. 2018
DJ NA VOLNÉ NOZE Sláva Sobotovičová /SK/, David Fesl /CZ/
21. 9. – 25. 10. 2018
TEKUTÁ MATEŘSKÁ LÁSKA Ester Geislerová /CZ/, Milan Mazúr /SK/
28. 5. – 27. 7. 2018
JE TOHO VÍCE Jaro Varga, Dorota Kenderová /SK/
12. 4. – 18. 5. 2018
NATURALISMUS Vladimír Véla, Jaromír Šimkůj
18. 1. – 22. 2. 2018
LOUKY DIVOKÉ Mark Ther
9. 11. – 20. 12. 2017
REKONSTRUKCE PRAVDY Philipp Gasser /CH/
21. 9. – 29. 10. 2017
'PATADATA1 /CZ, DE, UK/ Václav Girsa, Franziska Hufnagel, Andrea Lédlová, Brian Reffin Smith, Lukas Troberg
19. 5. – 19. 7. 2017
BLIND SPOTS David Možný
11. 4. – 11. 5. 2017
CNS Šárka Koudelová, Ondřej Basjuk
2. 3. – 31. 3. 2017
PARTICIP č. 197 Tomáš Vaněk
15. 12. 2016 – 27. 1. 2017
GROUND Silvia Klara Breitwieser /D/
3. 11. – 2. 12. 2016
NEW HORIZONS II. András Cséfalvay /SK/
15. 9. – 16. 10. 2016
DOOM Kryštof Kaplan
20. 5. – 30. 6. 2016
I-SANCTUARY Irina Birger /NL/
7. 4. – 14. 5. 2016
ČUJKI Lenka Černotová
18. 2. – 18. 3. 2016
DÁL A VÝŠ Daniel Vlček
25. 11. – 10. 12. 2015
UVOLNĚNÝ POHYB Ben Brix /D/
22. 10. – 20. 11. 2015
PER MAN ENT FÓR ENT PER FOR MAN'S Per man ent fór ent per for man`s
15. 8. – 25. 9. 2015
HRY V GLOBUS Adéla Součková, Matěj Smetana
25. 6. – 31. 7. 2015
PALLIATIVE Iede Reckman /NL/
5. 5. – 5. 5. 2015
TOO MUCH, TOO SOON Katarína Hládeková, Ondřej Homola
18. 3. – 18. 3. 2015
HROZNÉ HROZNO A ZLÝ ZLÍN Jiří Kovanda, Markéta Othová
5. 2. – 11. 3. 2015
ANAGRAM Matthias Hesselbacher /D/
13. 11. – 19. 12. 2014
RÁMY A RÁMCE Eva Koťátková /CZ/, Josef Hofer /AT/
18. 9. – 31. 10. 2014
MARSEILLE Pierre-Gilles Chaussonnet /F/
1. 9. – 10. 10. 2014
KDYBY KRÁSA ZABÍJELA Blanka Jakubčíková
10. 7. – 15. 8. 2014
PROLÍNÁNÍ Antoinette Nausikaa /NL/
14. 3. – 14. 3. 2014
STŘET Pavel Hošek
13. 2. – 13. 2. 2014
ZÁTIŠÍ Petr Willert
3. 12. 2013 – 16. 1. 2014
COKOLI Jan Šerých
17. 9. – 18. 10. 2013
AUTOPORTRÉTY Patricie Fexová
9. 7. – 8. 8. 2013
CONVERTER Carola Ernst /D/
16. 5. – 28. 6. 2013
FRAGMENTY A UDÁLOSTI Zbyněk Sedlecký
14. 3. – 2. 5. 2013
NĚCO Jan Ambrůz
18. 1. – 28. 2. 2013
ŘÍKÁM VÁM, JE TO PRAVDA, ALE Václav Girsa
18. 10. 2012 – 31. 1. 2013
DECH FOREM Zdeňka Saletová
14. 9. – 12. 10. 2012
MODUS OPERANDI Petr Bařinka, Pavel Strnad
23. 7. – 31. 8. 2012
Zlín#32 Petr Stanický
22. 5. – 22. 5. 2012
TERMOVISION Matej Fabian /SK/
2. 2. – 21. 3. 2012
Portfolio 2 Jiří Petrbok
14. 12. 2011 – 31. 1. 2012
MÍSTNÍ MUZEUM Dominik Lang
8. 11. – 2. 12. 2011
MEDITACE Jaroslav Čevora
1. 9. – 14. 10. 2011
BARVY COLOURS FARBEN COLORI Lenka Vítková, Jiří Valoch
12. 7. – 28. 8. 2011
POZITIVY Zbigniew Libera /PL/
3. 5. – 3. 7. 2011
SPÍŠ TIŠE Zdeněk Gajdoš
23. 2. – 8. 4. 2011
NENÍ NÁVRATU Pavel Forman
25. 12. 2010 – 21. 1. 2011
SVĚT BEZ MÍSTA Habima Fuchs, Erwin Kneihsl, Markus Selg /D/
9. 9. – 22. 10. 2010
ANDREW´S HONEYMOON IN INDIA / ANDREWOVA SVATEBNÍ CESTA V INDII Andrew Gilbert /GB/
6. 5. – 4. 6. 2010
KW "FAMILY" Igor Korpaczewski
25. 3. – 30. 4. 2010
ROZHOVOR PŘES STĚNU Eva Koťátková
11. 2. – 19. 3. 2010
HLAVYVHLAVĚ Radim Hanke
10. 12. 2009 – 29. 1. 2010
MASKER1 Jakub Matuška
5. 11. – 4. 12. 2009
LABYRINTY Petr Kunčík
30. 9. – 30. 10. 2009
BEZČASIE Juliana Mrvová /SK/
4. 6. – 10. 7. 2009
PARTICIP 91 Tomáš Vaněk
23. 4. – 30. 5. 2009
PEPITO Tereza Velíková
26. 3. – 18. 4. 2009
MANDARINKY Jiří Kovanda
5. 2. – 20. 3. 2009
LESKYMOIDY Milan Houser
11. 12. 2008 – 31. 1. 2009
NÁLETY Lubomír Jarcovják
6. 11. – 6. 12. 2008
Zpět na výpis
0 1 ADAM_VACKAR-HERBARIUM_03 ADAM_VACKAR-HERBARIUM_08 ADAM_VACKAR-HERBARIUM_09 ADAM_VACKAR-HERBARIUM_12 ADAM_VACKAR-HERBARIUM_15 ADAM_VACKAR-HERBARIUM_18 KABINETT_HERBARIUM_PRINT_1 KABINETT_HERBARIUM_PRINT_15 KABINETT_HERBARIUM_PRINT_4 Vackar_poster_digi_oprava
Minulá výstava

HERBARIUM

Adam Vačkář
8. 9. – 28. 10. 2022

Anotace výstavy

„Jak mohou lidé žít bez nějakého smyslu, že existuje nějaká nedosažitelná pravda nebo konečný žebříček hodnot? (…) Už si nemyslím, že je to jen přechodná fáze a že přecházíme do nějakého dalšího ustáleného období. Myslím, že jsme kulturně ve fázi permanentní revoluce.“

Stuart Hall (1932–2014)

britský teoretik kultury

 

A Bůh řekl: „Hle, dal jsem vám všechny byliny vydávající semeno na celém povrchu země i každý strom, na němž je ovoce vydávající semeno. To vám bude za pokrm. Také veškeré polní zvěři, všem nebeským ptákům i všemu, co leze po zemi, zkrátka všemu, co má v sobě život, jsem dal za pokrm všechny zelené byliny.“ 

Bůh viděl všechno, co učinil, a hle, bylo to velmi dobré! …

… Jako by rostliny už od momentu Stvoření neměly samy o sobě žádnou hodnotu a byly odsouzeny pouze ku prospěchu ostatních živých tvorů.

Revize tohoto hierarchického přístupu k přírodě nastoleného v knize Genesis Starého zákona, je dlouhodobě ústředním tématem Adama Vačkáře (1979), autora s univerzální uměleckou zkušeností načerpanou za studijních i tvůrčích pobytů v Evropě, Africe i Asii. „Rostliny formovaly dějiny lidstva.  Určovaly trasy zvěře a tím i pravěkých lovců. Ceněnou kořistí dobyvatelských výprav byla vzácná koření a rostlinná barviva. Brambory, kukuřice, fazole a další plodiny z Nového světa nasytily obyvatelstvo Starého kontinentu a umožnily tak jeho nárůst. Masivní pěstování tabáku, cukrové třtiny a bavlny v Severní Americe zase vedlo k odlivu obyvatel z Afriky a upevnilo otrokářský řád… Náš život je ovlivňován, možná i ovládán rostlinami,“ tvrdí Vačkář.

Za prapříčinu globální ekologické krize považuje sebestřednou optiku Homo sapiens, který na přírodu aplikuje pouze měřítka vlastního užitku a na základě této omezené perspektivy páchá i dobře míněné pokusy o její záchranu. Vačkář se snaží tento postulát svrhnout a volá po dekolonizaci a emancipaci rostlin.

Tato strategie vyplývá z experimentálního filmu, který nabízí nejen klíč k instalaci v Kabinetu T., ale i k autorově širší tvorbě.
Hlavním protagonistou jeho projektu Herbárium se stala rozporuplná bylina Bolševník velkolepý (Heracleum Mantegazzianum), který byl do Evropy přivezen z Kavkazu na začátku 19. století, aby se stal exotickou okrasou královských zahrad v Londýně. Bolševník je ale rychle se reprodukující invazivní rostlina, která sleduje zcela jiný evoluční plán než stát se pokornou dekorací. A tak záhy expandoval do volné přírody a destabilizoval přirozenou situaci lokálních rostlin. Jestliže květy v kultuře symbolizovaly vždy takřka výhradně pozitivní hodnoty - lásku, nevinnost, víru, nový život… bolševník se naopak stal obětí morálního odsudku. Obecně je vnímán jako invazivní nepřítel, proti kterému je nutné bojovat nejlépe motorovými sekačkami a jedovatými postřiky. Příroda ale není žádné muzeum, kde by vše rigidně dlelo na přiděleném místě. Ekosystém je živoucí organismus, který se neustále proměňuje, upozorňuje Adam Vačkář, který bolševník rehabilituje a v Herbáriu buduje jeho „svatyni“.
Několikametrové rostliny suší a lisuje a polámané stvoly pokrývá vrstvou kovu (stejně jako fragmenty jiných rostlinných či živočišných ostatků). Galvanizace akcentuje dekorativní strukturu i čistý tvar přírodnin, ze kterých se tak stávají kulturní předměty – klenoty či vzácné relikvie. Jindy je zas obaluje ve směsi pryskyřice a vosku a suché plody a listů proměňuje v laboratorní preparáty. Vzniklé artefakty pak aranžuje do nepravděpodobných srostlic krásných jako náhodné setkání deštníku a šicího stroje na operačním stole[1]. Vytváří z nich totemy a modly, postapokalyptické krajiny či obětiště tajemných rituálů. Vačkářův přístup lze označit za spekulativní fikci. Navozuje pocit časového i geografického vakua, v němž odkrývá archeologická naleziště kolektivní paměti a v nich ukryté spirituální proudy, které lidský druh propojují s rostlinným světem. Společně s meduimními kresbami Josefa Kotziana nás tak upozorňuje, že fikce se může stát stejně hmatatelnou jako tzv. realita.

Adam Vačkář (1979) absolvoval bakalářské studium na UMPRUM v Praze, diplomoval na École Nationale Supérieure des Beaux-arts v Paříži. Účastnil se rezidencí Le Pavillon v Palais de Tokyo v Paříži, Residency Unlimited v New Yorku, Delfina Foundation v Londýně, aj. Jeho práce byly vystaveny na samostatných a skupinových výstavách v Palais de Tokyo, Centre Pompidou Paris a Centre Pompidou Metz, Art Basel (Art Statements a Art Film), OG2 v Kölnischer Kunstverein, Museum Morsbroich, GHMP, Národní galerii v Praze, FRAC Occitanie Montpellier, FRAC Champagne-Ardenne, FRAC Franche-Comté, Boghosian Foundation v Bruselu, SMAK v Gentu, Aargauer Kunsthaus ve Švýcarsku, na Trienále v Praze a v Bukurešti a na dalších místech. Adam Vačkář je spoluzakladatelem kolektivu Hope Recycling Station, který organizuje přednášky, publikace a intelektuální výměnu s mezinárodními umělci, filozofy a kurátory.

Josef Kotzian (1889–1964) báňský úředník a významný člen spolku Bratrství v Radvanicích patřil mezi nejvýznamnější kreslící média v tehdejším Československu. Veden svým „řídícím“ duchem Solferinem vytvořil mezi lety 1918 a 1951 stovky kreseb astrálních květin z jiných světů, jejichž krása a dokonalost se vymykají prosté lidské představivosti. Za svého života se účastnil mnoha výstav mediumních kreseb, později se jeho díla stala součástí výstav „art brut“.

 

[1] Comte de Lautréamont, Zpěvy Maldororovy, 1869