Minulé výstavy

Napříč Patrik Pelikán
1. 3. – 23. 7. 2021
Elves leaving the forest András Cséfalvay
22. 12. 2020 – 22. 1. 2021
Kontinuální přechody Daniel Hanzlík
20. 11. 2020 – 22. 1. 2021
Hidden in Plain Sight Jiří Žák
14. 8. – 24. 9. 2020
MORFOLOGIE ELIÁŠ DOLEJŠÍ – MARIE JAROŠINCOVÁ – ROSWITHA MAUL – PETRA SKOŘEPOVÁ – TOMÁŠ VOVES
25. 5. – 25. 7. 2020
Rozumím Pavel Humhal
30. 1. – 31. 3. 2020
Figurae Max Leiß
7. 11. – 28. 12. 2019
Matěj Lipavský, Václav Litvan, Vojtěch Skácel
18. 9. – 25. 10. 2019
RAUSCHEN | ŠUMĚNÍ Christine Camenisch | Johannes Vetsch /CH/
27. 5. – 27. 7. 2019
MIESTO BLÍZKOSTI, PRIESTOR ODLÚČENIA Daniela Krajčová, Peter Jánošík /SK/
4. 4. – 15. 5. 2019
PRACH NA POLICI / DUST ON A SHELF Gabor Kristóf /HU/
14. 2. – 21. 3. 2019
0ČI / AUGEN Fabian Ginsberg, Stefan Hayn /D/
8. 11. – 20. 12. 2018
DJ NA VOLNÉ NOZE / THE FREELANCE DJ Sláva Sobotovičová /SK/, David Fesl /CZ/
21. 9. – 25. 10. 2018
TEKUTÁ MATEŘSKÁ LÁSKA Ester Geislerová /CZ/, Milan Mazúr /SK/
28. 5. – 27. 7. 2018
JE TOHO VÍCE / THERE ARE MORE THINGS Jaro Varga, Dorota Kenderová /SK/
12. 4. – 18. 5. 2018
NATURALISMUS Vladimír Véla, Jaromír Šimkůj
18. 1. – 22. 2. 2018
LOUKY DIVOKÉ Mark Ther
9. 11. – 20. 12. 2017
The Reconstruction of Truth - Rekonstrukce pravdy Philipp Gasser /CH/
21. 9. – 29. 10. 2017
'PATADATA1 /CZ, DE, UK/ Václav Girsa, Franziska Hufnagel, Andrea Lédlová, Brian Reffin Smith, Lukas Troberg
19. 5. – 19. 7. 2017
BLIND SPOTS David Možný
11. 4. – 11. 5. 2017
CNS Šárka Koudelová, Ondřej Basjuk
2. 3. – 31. 3. 2017
PARTICIP č. 197 Tomáš Vaněk
15. 12. 2016 – 27. 1. 2017
GROUND Silvia Klara Breitwieser /D/
3. 11. – 2. 12. 2016
NEW HORIZONS II. András Cséfalvay /SK/
15. 9. – 16. 10. 2016
DOOM Kryštof Kaplan
20. 5. – 30. 6. 2016
I-SANCTUARY Irina Birger /NL/
7. 4. – 14. 5. 2016
ČUJKI Lenka Černotová
18. 2. – 18. 3. 2016
Dál a výš Daniel Vlček
25. 11. – 10. 12. 2015
Slack Motion / Uvolněný pohyb Ben Brix /D/
22. 10. – 20. 11. 2015
Per man ent fór ent per for man`s Per man ent fór ent per for man`s
15. 8. – 25. 9. 2015
HRY V GLOBUS Adéla Součková, Matěj Smetana
25. 6. – 31. 7. 2015
PALLIATIVE Iede Reckman /NL/
5. 5. – 5. 5. 2015
TOO MUCH, TOO SOON Katarína Hládeková, Ondřej Homola
18. 3. – 18. 3. 2015
HROZNÉ HROZNO A ZLÝ ZLÍN Jiří Kovanda, Markéta Othová
5. 2. – 11. 3. 2015
ANAGRAM Matthias Hesselbacher /D/
13. 11. – 19. 12. 2014
MARSEILLE Pierre-Gilles Chaussonnet /F/
1. 9. – 10. 10. 2014
KDYBY KRÁSA ZABÍJELA Blanka Jakubčíková
10. 7. – 15. 8. 2014
Intertwined/Prolínání Antoinette Nausikaa /NL/
14. 3. – 14. 3. 2014
STŘET Pavel Hošek
13. 2. – 13. 2. 2014
Zátiší Petr Willert
3. 12. 2013 – 16. 1. 2014
COKOLI Jan Šerých
17. 9. – 18. 10. 2013
AUTOPORTRÉTY Patricie Fexová
9. 7. – 8. 8. 2013
CONVERTER Carola Ernst /D/
16. 5. – 28. 6. 2013
FRAGMENTY A UDÁLOSTI Zbyněk Sedlecký
14. 3. – 2. 5. 2013
NĚCO Jan Ambrůz
18. 1. – 28. 2. 2013
ŘÍKÁM VÁM, JE TO PRAVDA, ALE Václav Girsa
18. 10. 2012 – 31. 1. 2013
MODUS OPERANDI Petr Bařinka, Pavel Strnad
23. 7. – 31. 8. 2012
TERMOVISION Matej Fabian /SK/
2. 2. – 21. 3. 2012
Portfolio 2 Jiří Petrbok
14. 12. 2011 – 31. 1. 2012
MÍSTNÍ MUZEUM Dominik Lang
8. 11. – 2. 12. 2011
BARVY COLOURS FARBEN COLORI Lenka Vítková, Jiří Valoch
12. 7. – 28. 8. 2011
POZITIVY Zbigniew Libera /PL/
3. 5. – 3. 7. 2011
SPÍŠ TIŠE Zdeněk Gajdoš
23. 2. – 8. 4. 2011
NENÍ NÁVRATU Pavel Forman
25. 12. 2010 – 21. 1. 2011
SVĚT BEZ MÍSTA Habima Fuchs, Erwin Kneihsl, Markus Selg /D/
9. 9. – 22. 10. 2010
ANDREW´S HONEYMOON IN INDIA / ANDREWOVA SVATEBNÍ CESTA V INDII Andrew Gilbert /GB/
6. 5. – 4. 6. 2010
KW "FAMILY" Igor Korpaczewski
25. 3. – 30. 4. 2010
ROZHOVOR PŘES STĚNU Eva Koťátková
11. 2. – 19. 3. 2010
HLAVYVHLAVĚ Radim Hanke
10. 12. 2009 – 29. 1. 2010
MASKER1 Jakub Matuška
5. 11. – 4. 12. 2009
LABYRINTY Petr Kunčík
30. 9. – 30. 10. 2009
BEZČASIE Juliana Mrvová /SK/
4. 6. – 10. 7. 2009
PARTICIP 91 Tomáš Vaněk
23. 4. – 30. 5. 2009
PEPITO Tereza Velíková
26. 3. – 18. 4. 2009
MANDARINKY Jiří Kovanda
5. 2. – 20. 3. 2009
LESKYMOIDY Milan Houser
11. 12. 2008 – 31. 1. 2009
NÁLETY Lubomír Jarcovják
6. 11. – 6. 11. 2008
Zpět na výpis
andrascsefalvay trees
Minulá výstava

Elves leaving the forest

akustická a online výstava

vstup do hry: http://www.andrascsefalvay.com/unity/forest.html

András Cséfalvay
22. 12. 2020 – 22. 1. 2021

Anotace výstavy

Andras Cséfalvay: Elves leaving the forest 

Výstavní projekt Elves leaving the forest vzniká v době uzavřených galerií, reaguje tak na složitou situaci způsobenou pandemií covid-19, na nemožnost být v přímém kontaktu s uměleckým dílem a autorem samým. Komunikační prostor projektu se proto přesunul do exteriéru galerie Kabinet T, kde je v pravidelných časových intervalech připravena pro náhodného kolemjdoucího-posluchače zvuková nahrávka, píseň, kterou Andras Cséfalvay sám složil a nazpíval. Stejná skladba se objevuje i v online prostorou, kdy divák vstupuje do konstruovaného prostředí. Podobně jako u starších prací otevírá András Cséfalvay téma environmentální krize a zodpovědnosti. 

Po roce, během něhož jsme museli změnit své (společenské, pracovní, rodinné) návyky a minimalizovat kontakty s ostatními, je svět fantasy příběhů něčím, kam lze pohodlně uniknout. Idea absolutního dobra a zla prožívaná s hrdiny, kteří podstupují osudové zkoušky, aby v závěru dobro přece jen zvítězilo, má utěšující účinky. Kompletní filmová série Pána prstenů a Hobita podle literární předlohy J. R. R. Tolkiena se stala takřka okamžitě dostupnou na streamovacích platformách v oficiální i prodloužené verzi. 

Elfové jsou národem vysokých, sličných a vznešených bytostí. Žijí v krásných sídlech uprostřed divokých lesů, jsou mocní, pohostinní a svými dary či radami hýbají dějem, pomáhají v boji proti zlu. Tam, kde žijí, kraj vzkvétá, jejich země je kultivovaná, ale ne kulturní, o svá území se umí starat a vést je k přirozené prosperitě. Na rozdíl od trpaslíků zpívajících o odvaze, hrdinech, zlatě či drahokamech zpívají elfové o stromech, lesích, historii svého lidu. Vztah elfů k přírodě je ideální, plný respektu a vzájemné synergie. Situace, v níž by elfové opouštěli své lesy, je představou, která by v tolkienovském světě byla tragédií. Právě do tohoto okamžiku staví András Cséfalvay své diváky. 

Prostředí, do něhož vstupujeme, je pouhou planinou se zbytky stromů. Pohled diváka – poslední přeživší bytosti – je podobný jako při počítačových hrách, které simulují vlastní pohled herní postavy, tedy postavy, za kterou hráč jedná v samotné hře. Je to divák/aktér, který se rozhlíží, hledá, vrací se, bloudí mezi levitujícími kulovými objekty. Každý z nich nese vlastní stopu písně. Postupně rozvíjející se hudební motiv připomíná chorál, k jednohlasému nápěvu se připojuje sbor, který doplňuje slovo autora. 

Příroda i podoba zemí ostatních národů v Tolkienově světě do značné míry čerpá z reálných míst. Na jedné straně můžeme hledat idylickou scenérii zeleného Irska, protikladem mohou být znečistěné průmyslové metropole Birminghamu, Liverpoolu či Londýna. Podobně je se současností propojen i svět Cséfalvayových elfů. Mytologické postavy, filozofové, vědci, vynálezci, které András Cséfalvay ve své práci často nechává promlouvat, se zde už neobjevují. Tento frustrující moment osamění je posledním porušením rovnováhy života, harmonické soužití bylo narušeno, „hlas plačící Země“ nebyl vyslyšen.

 

Lucie Šmardová