Málokdy se v souvislosti kurátorského výběru mluví o obyčejných motivacích, které určují dramaturgii samotných výstav. Za našim malířským uskupením (Comunite Fresca) přišla před časem galeristka Lenka Tutschová a zeptala se nás, jestli bychom dokázaly vnést na půdu zlínské galerie Kabinet T. trochu tvořivého zmatku, procesuálnost a živost. My jsme tento přístup ocenily, protože je nám lidsky blízký. A také není běžné, že kdokoliv z nás uhne ze svých dlouhodobých tendencí a vydá se na neprobádanou půdu. Jakkoliv se v naší výstavě Částečný nákres prstence setkáte s velmi precizními díly tvůrců, kteří si na poli výtvarné scény vytvořili svůj jasný rukopis a kontinuálně rozvíjí své často minimalistické motivy již několik dekád, podstatou výstavy je širší rámec přesahující zdi galerie, který v momentě otevírání výstavy nemusí být tolik zřejmý.

Jádrem výstavy je srdcový objekt, který poutá pozornost specifickou žebříkovou architekturou vytvořenou Tomášem Džadoněm. První fáze chystání výstavy se nesla v duchu navštěvování, při kterém kolektiv přizvaných umělců sbíral podněty pro svá další počínání. Navštívili jsme Evu Brodskou, Jaroslava J. Alta a Inge Koskovou v jejich ateliérech, abychom se dozvěděli víc o jejich tvorbě a prostředí, ve kterém žijí. Zajímalo nás také jak nad uměním přemýšlí dnes – jakožto velmi aktivní senioři. Džadoňova architektura vychází konkrétně ze systému, který si ještě jako studentka E. Brodská sestavila pro účely tkaní svých velkorysých gobelínů. Volbu tří starších umělců, kolem kterých se jako mladší generace v konstelaci této výstavy pohybujeme, jsme provedly intuitivně. S jejich tvorbou jsme se jako tvůrkyně (M. Filipová, M. Štindlová a D. Balážová) seznámily ve sledu dvou posledních let při našich osobních projektech a připadalo nám, že stejně jako funguje naše přátelské pouto, tak i mezi E. Brodskou, I. Koskovou a panem Altem by dokázala fungovat jistá chemie. Nešlo nám tolik o zprofanované sousloví mezigeneračního dialogu. Opravdu jsme nalezly motivující radost a pokoru v dílech těchto tří osobností a mladší umělkyně a umělci a jejich tvorba se již skoro sama začala nabalovat.

Kromě akvarelů pana Jaroslava J. Alta, kreseb Inge Koskové a gobelínů Evy Brodské ve výstavě máte možnost vidět nástěnnou malbu – fresku, která vznikala postupně s pomocí žáků místního gymnázia, veřejnosti a také jako spolupráce našeho kolektivu Comunite Fresca s malířem Kryštofem Netolickým. Nejprocesuálnější dílo ve výstavě je kolektivní nakládání vlny, které vedla umělkyně Michaela Casková. Sklenice, kde se momentálně obarvují příze plevelem a různými kopřivovými, šeříkovými listy, vlaštovičníkem, jetelem apod., teď spolu s naší výstavou zrají. Se završením výstavy Michaela postupně vysvobodí tyto vzorky obarvené místní industriálně – divokou krajinou. Ve výstavě se dostanete také k portrétům osobností. Propiskové kresby instalované v eurofoliích přináší zprávu o tom, že lze kresbu využít jako záznamový prostředek. Jana Houzarová alias Jahou Baul již mnoho let mimo svou původní profesi projektantky objevuje svůj dar energetického naciťování se na lidské bytosti pomocí své uvolněné ruky a specifického naladění. Tento přístup dokáže být velmi terapeutický v případě, že jste jako Janin klient otevřen načítání podvědomých rovin vaší osobnosti. V poslední místnosti galerie Kabinet T. můžete shlédnout krátký film Dany Balážové Eva a Lucie, díky němuž lze nahlédnout, jak může vypadat radostné potkávání se v zahradě, denní rituály a přátelství dvou podobně naladěných žen. Čas ve skutečnosti neexistuje a můžeme být matkami svých babiček!
 

Vernisáž obvykle zahrnuje slavnostní řečnění nad snahami a vizemi umělkyň, umělců, kurátorek a kurátorů. I toto setkání je však především oslavou lidské pospolitosti a artefakty jsou zástěrkou, jak se k sobě lidsky přiblížit.

půjdeme spolu krátkou, městskou pouť

růže na bílém podstavci a překvapení v sadu

radost z této vzácné chvíle

tři mužské hlasy

mariánské písně.

pečené papriky

světový den gravitace

oheň!

V rámci naší společné slavnosti v den vernisáže zakusíme společnou chůzí městský prostor a nedaleký sad. Procesí povede umělkyně Lucie Králíková. Zavede nás do míst, kde můžeme oddychnout, zastavit se u překvapení. O zvukový doprovod se postarají tři zpěváci ze skupiny Provodovjané, kteří přednesou upravené mariánské písně. Právě na tento den – 19. května připadá světový den gravitace, kterou podtrhne krátká performance Martina Zeta.

Doprovodný program:

10. a 11. 5. dílna barvení a nakládání vlny s Michaelou Caskovou a dílna freskové malby s CF a Kryštofem Netolickým

28. 5. dílna zaměřená na rytmus, kresbu a dech s Inge Koskovou, Marií Štindlovou a Janou Houzarovou

7.6. dílna akvarelové malby s Markétou Filipovou