Minulé výstavy

Matěj Lipavský, Václav Litvan, Vojtěch Skácel
18. 9. – 25. 10. 2019
RAUSCHEN | ŠUMĚNÍ Christine Camenisch | Johannes Vetsch /CH/
27. 5. – 27. 7. 2019
MIESTO BLÍZKOSTI, PRIESTOR ODLÚČENIA Daniela Krajčová, Peter Jánošík /SK/
4. 4. – 15. 5. 2019
PRACH NA POLICI / DUST ON A SHELF Gabor Kristóf /HU/
14. 2. – 21. 3. 2019
0ČI / AUGEN Fabian Ginsberg, Stefan Hayn /D/
8. 11. – 20. 12. 2018
DJ NA VOLNÉ NOZE / THE FREELANCE DJ Sláva Sobotovičová /SK/, David Fesl /CZ/
21. 9. – 25. 10. 2018
TEKUTÁ MATEŘSKÁ LÁSKA Ester Geislerová /CZ/, Milan Mazúr /SK/
28. 5. – 27. 7. 2018
JE TOHO VÍCE / THERE ARE MORE THINGS Jaro Varga, Dorota Kenderová /SK/
12. 4. – 18. 5. 2018
NATURALISMUS Vladimír Véla, Jaromír Šimkůj
18. 1. – 22. 2. 2018
LOUKY DIVOKÉ Mark Ther
9. 11. – 20. 12. 2017
The Reconstruction of Truth - Rekonstrukce pravdy Philipp Gasser /CH/
21. 9. – 29. 10. 2017
'PATADATA1 /CZ, DE, UK/ Václav Girsa, Franziska Hufnagel, Andrea Lédlová, Brian Reffin Smith, Lukas Troberg
19. 5. – 19. 5. 2017
BLIND SPOTS David Možný
11. 4. – 11. 5. 2017
CNS Šárka Koudelová, Ondřej Basjuk
2. 3. – 31. 3. 2017
PARTICIP č. 197 Tomáš Vaněk
15. 12. 2016 – 27. 1. 2017
GROUND Silvia Klara Breitwieser /D/
3. 11. – 2. 10. 2016
NEW HORIZONS II. András Cséfalvay /SK/
15. 9. – 16. 10. 2016
DOOM Kryštof Kaplan
20. 5. – 30. 6. 2016
I-SANCTUARY Irina Birger /NL/
7. 4. – 7. 4. 2016
ČUJKI Lenka Černotová
18. 2. – 18. 3. 2016
Dál a výš Daniel Vlček
25. 11. – 10. 12. 2015
Slack Motion / Uvolněný pohyb Ben Brix /D/
22. 10. – 20. 11. 2015
Per man ent fór ent per for man`s Per man ent fór ent per for man`s
15. 8. – 25. 9. 2015
HRY V GLOBUS Adéla Součková, Matěj Smetana
25. 6. – 31. 7. 2015
PALLIATIVE Iede Reckman /NL/
5. 5. – 5. 5. 2015
TOO MUCH, TOO SOON Katarína Hládeková, Ondřej Homola
18. 3. – 18. 3. 2015
HROZNÉ HROZNO A ZLÝ ZLÍN Jiří Kovanda, Markéta Othová
5. 2. – 11. 3. 2015
ANAGRAM Matthias Hesselbacher /D/
13. 11. – 19. 12. 2014
MARSEILLE Pierre-Gilles Chaussonnet /F/
1. 9. – 10. 10. 2014
Intertwined/Prolínání Antoinette Nausikaa /NL/
14. 3. – 14. 3. 2014
STŘET Pavel Hošek
13. 2. – 13. 2. 2014
COKOLI Jan Šerých
17. 9. – 18. 10. 2013
NĚCO Jan Ambrůz
18. 1. – 28. 2. 2013
MÍSTNÍ MUZEUM Dominik Lang
8. 11. – 2. 12. 2011
BARVY COLOURS FARBEN COLORI Lenka Vítková, Jiří Valoch
12. 7. – 28. 8. 2011
POZITIVY Zbigniew Libera /PL/
3. 5. – 3. 7. 2011
SPÍŠ TIŠE Zdeněk Gajdoš
23. 2. – 8. 4. 2011
NENÍ NÁVRATU Pavel Forman
25. 12. 2010 – 21. 1. 2011
SVĚT BEZ MÍSTA Habima Fuchs, Erwin Kneihsl, Markus Selg /D/
9. 9. – 22. 10. 2010
ANDREW´S HONEYMOON IN INDIA / ANDREWOVA SVATEBNÍ CESTA V INDII Andrew Gilbert /GB/
6. 5. – 4. 6. 2010
KW "FAMILY" Igor Korpaczewski
25. 3. – 30. 4. 2010
ROZHOVOR PŘES STĚNU Eva Koťátková
11. 2. – 19. 3. 2010
HLAVYVHLAVĚ Radim Hanke
10. 12. 2009 – 29. 1. 2010
MASKER1 Jakub Matuška
5. 11. – 4. 12. 2009
LABYRINTY Petr Kunčík
30. 9. – 30. 10. 2009
BEZČASIE Juliana Mrvová /SK/
4. 6. – 10. 7. 2009
PARTICIP 91 Tomáš Vaněk
23. 4. – 30. 5. 2009
PEPITO Tereza Velíková
26. 3. – 18. 4. 2009
MANDARINKY Jiří Kovanda
5. 2. – 20. 3. 2009
LESKYMOIDY Milan Houser
11. 12. 2008 – 31. 1. 2009
NÁLETY Lubomír Jarcovják
6. 11. – 6. 11. 2008
Zpět na výpis
1_2018_foto_toast_IMG_6037 2_2018_foto_toast_IMG_6049 3_2018_foto_toast_IMG_6057 4_7 5_2018_foto_toast_IMG_6021
Minulá výstava

TEKUTÁ MATEŘSKÁ LÁSKA

Ester Geislerová /CZ/, Milan Mazúr /SK/
28. 5. – 27. 7. 2018
  • Kurátor/ka: Terezie Nekvindová

Text kurátora

Výstava je první spoluprací česko-slovenské dvojice Ester Geislerová a Milan Mazúr (nepočítáme-li, že Ester letos hrála v Milanově snímku Ócuka). Název výstavy Tekutá mateřská láska může svádět k jejímu prvoplánovému čtení. I když videím dominují ženské hrdinky, je téma ženství, a potažmo mateřství, spíše modelem či metaforou pro širší výpověď obou umělců. Jak ukázala francouzská feministická autorka Elisabeth Badinter v knize Mateřská láska od 17. století po současnost (1980, slovensky 1998), zdánlivě nedotknutelný mateřský cit je ve skutečnosti sociální konstrukt, který se proměňuje v čase. Ženě není automaticky daný, stejně jako ani ona sama není biologicky předurčená pouze k roli pečující a obětující se matky. Pokud můžeme mateřství jako jednu z nejposvátnějších úloh poloviny lidstva dekonstruovat, jak je to s dalšími sociálními rolemi, které dobrovolně i nedobrovolně přebíráme? Budeme-li kriticky přehodnocovat „nezpochybnitelné pravdy“, zjistíme, že sebeurčení je do velké míry svobodnou volbou. Na druhou stranu tak ale můžeme ztratit pevné souřadnice našeho bytí. Nabourávání jistot a rozpadání se světa, jak jsme ho znali, dobře vystihl polsko-britský sociolog Zygmunt Bauman ve svém konceptu „tekuté modernity“, na jehož knihu Tekutá láska: O křehkosti lidských pout (2003, česky 2013) se autoři také přímo odkazují. Individualizovaná, konzumní a globalizovaná společnost 21. století je podle Baumana proměnlivá, prostupnost a snadnost pohybu v ní zároveň nese riziko světa bez kontur.

Emotivní a pudovou část člověka představuje na výstavě video, v němž je tělo ve styku s amorfní hmotou, neuchopitelnou a unikající. Antipólem je snímek, který ukazuje postavu racionální, emancipované vědkyně v roli přednášející. Neexistují však jasně dané pravdy, hlásané z profesorského stupínku, a tak je zachycena i v okamžicích nejistoty, nervozity. Médium videa doplňují objekty, jakési rekvizity z daných snímků nebo v čase zastavené relikty natáčení. V duchu postinternetové estetiky umělci ve výstavě pracují také s novodobými fenomény virtuálního světa: podomácku vyrobeným „slizem“ – jedním z hitů mezi dětskými youtubery, instagramovými kreslenými filtry na obličej nebo také odkazují na formát populárních přednášek TED Talks, díky nimž se rychle, stručně, zábavně, ale také poměrně instantně může vzdělávat kdokoliv, kdo je připojený k internetu. Entertainment a spektákl jako jedny z hlavních znaků soudobého světa zastupuje i tvář známé herečky na jednom z videí. Molitanové pohovky v růžovém světě poslední místnosti ale nejsou zase tak pohodlné, jak by se mohlo zdát. Znejišťující pocit, který se výstava snaží sdělit, tak může divák prožít sám, zkusí-li se usadit.