Minulé výstavy

Prostor mezi námi | Raum zwischen uns Karíma Al-Mukhtarová a Nicole Wendel /D/
18. 11. 2022 – 20. 1. 2023
HERBARIUM Adam Vačkář
8. 9. – 28. 10. 2022
DĚLÁME TO STEJNÉ Susanne Schär a Peter Spillmann /CH/
14. 4. – 22. 6. 2022
PLAZÍ MOZEK Stanislav Karoli, Kateřina Nováková
27. 1. – 27. 3. 2022
TÝRÁNÍ KOČEK Matej Chrenka, Elsa Rauerová, Matěj Skalický, Adam Kencki
16. 11. – 16. 12. 2021
MARIA IN PINK Tanja Hemm /D/
21. 8. – 30. 9. 2021
DISPOSITIONS Ondřej Filípek, Stella Geppert /D/
17. 7. – 18. 8. 2021
NAPŘÍČ Patrik Pelikán
1. 3. – 23. 7. 2021
ELVES LEAVING THE FOREST András Cséfalvay
22. 12. 2020 – 22. 1. 2021
KONTINUÁLNÍ PŘECHODY Daniel Hanzlík
20. 11. 2020 – 22. 1. 2021
HIDDEN IN PLAIN SIGHT Jiří Žák
14. 8. – 24. 9. 2020
MORFOLOGIE Eliáš Dolejší – Marie Jarošincová – Roswitha Maul – Petra Skořepová – Tomáš Voves
25. 5. – 25. 7. 2020
ROZUMÍM Pavel Humhal
30. 1. – 31. 3. 2020
FIGURAE Max Leiß
7. 11. – 28. 12. 2019
Matěj Lipavský, Václav Litvan, Vojtěch Skácel
18. 9. – 25. 10. 2019
RAUSCHEN | ŠUMĚNÍ Christine Camenisch | Johannes Vetsch /CH/
27. 5. – 27. 7. 2019
MIESTO BLÍZKOSTI, PRIESTOR ODLÚČENIA Daniela Krajčová, Peter Jánošík /SK/
4. 4. – 15. 5. 2019
PRACH NA POLICI Gabor Kristóf /HU/
14. 2. – 21. 3. 2019
AUGEN | 0ČI Fabian Ginsberg, Stefan Hayn /D/
8. 11. – 20. 12. 2018
DJ NA VOLNÉ NOZE Sláva Sobotovičová /SK/, David Fesl /CZ/
21. 9. – 25. 10. 2018
TEKUTÁ MATEŘSKÁ LÁSKA Ester Geislerová /CZ/, Milan Mazúr /SK/
28. 5. – 27. 7. 2018
JE TOHO VÍCE Jaro Varga, Dorota Kenderová /SK/
12. 4. – 18. 5. 2018
NATURALISMUS Vladimír Véla, Jaromír Šimkůj
18. 1. – 22. 2. 2018
LOUKY DIVOKÉ Mark Ther
9. 11. – 20. 12. 2017
REKONSTRUKCE PRAVDY Philipp Gasser /CH/
21. 9. – 29. 10. 2017
'PATADATA1 /CZ, DE, UK/ Václav Girsa, Franziska Hufnagel, Andrea Lédlová, Brian Reffin Smith, Lukas Troberg
19. 5. – 19. 7. 2017
BLIND SPOTS David Možný
11. 4. – 11. 5. 2017
CNS Šárka Koudelová, Ondřej Basjuk
2. 3. – 31. 3. 2017
PARTICIP č. 197 Tomáš Vaněk
15. 12. 2016 – 27. 1. 2017
GROUND Silvia Klara Breitwieser /D/
3. 11. – 2. 12. 2016
NEW HORIZONS II. András Cséfalvay /SK/
15. 9. – 16. 10. 2016
DOOM Kryštof Kaplan
20. 5. – 30. 6. 2016
I-SANCTUARY Irina Birger /NL/
7. 4. – 14. 5. 2016
ČUJKI Lenka Černotová
18. 2. – 18. 3. 2016
DÁL A VÝŠ Daniel Vlček
25. 11. – 10. 12. 2015
UVOLNĚNÝ POHYB Ben Brix /D/
22. 10. – 20. 11. 2015
PER MAN ENT FÓR ENT PER FOR MAN'S Per man ent fór ent per for man`s
15. 8. – 25. 9. 2015
HRY V GLOBUS Adéla Součková, Matěj Smetana
25. 6. – 31. 7. 2015
PALLIATIVE Iede Reckman /NL/
5. 5. – 5. 5. 2015
TOO MUCH, TOO SOON Katarína Hládeková, Ondřej Homola
18. 3. – 18. 3. 2015
HROZNÉ HROZNO A ZLÝ ZLÍN Jiří Kovanda, Markéta Othová
5. 2. – 11. 3. 2015
ANAGRAM Matthias Hesselbacher /D/
13. 11. – 19. 12. 2014
RÁMY A RÁMCE Eva Koťátková /CZ/, Josef Hofer /AT/
18. 9. – 31. 10. 2014
MARSEILLE Pierre-Gilles Chaussonnet /F/
1. 9. – 10. 10. 2014
KDYBY KRÁSA ZABÍJELA Blanka Jakubčíková
10. 7. – 15. 8. 2014
PROLÍNÁNÍ Antoinette Nausikaa /NL/
14. 3. – 14. 3. 2014
STŘET Pavel Hošek
13. 2. – 13. 2. 2014
ZÁTIŠÍ Petr Willert
3. 12. 2013 – 16. 1. 2014
COKOLI Jan Šerých
17. 9. – 18. 10. 2013
AUTOPORTRÉTY Patricie Fexová
9. 7. – 8. 8. 2013
CONVERTER Carola Ernst /D/
16. 5. – 28. 6. 2013
FRAGMENTY A UDÁLOSTI Zbyněk Sedlecký
14. 3. – 2. 5. 2013
NĚCO Jan Ambrůz
18. 1. – 28. 2. 2013
ŘÍKÁM VÁM, JE TO PRAVDA, ALE Václav Girsa
18. 10. 2012 – 31. 1. 2013
DECH FOREM Zdeňka Saletová
14. 9. – 12. 10. 2012
MODUS OPERANDI Petr Bařinka, Pavel Strnad
23. 7. – 31. 8. 2012
Zlín#32 Petr Stanický
22. 5. – 22. 5. 2012
TERMOVISION Matej Fabian /SK/
2. 2. – 21. 3. 2012
Portfolio 2 Jiří Petrbok
14. 12. 2011 – 31. 1. 2012
MÍSTNÍ MUZEUM Dominik Lang
8. 11. – 2. 12. 2011
MEDITACE Jaroslav Čevora
1. 9. – 14. 10. 2011
BARVY COLOURS FARBEN COLORI Lenka Vítková, Jiří Valoch
12. 7. – 28. 8. 2011
POZITIVY Zbigniew Libera /PL/
3. 5. – 3. 7. 2011
SPÍŠ TIŠE Zdeněk Gajdoš
23. 2. – 8. 4. 2011
NENÍ NÁVRATU Pavel Forman
25. 12. 2010 – 21. 1. 2011
SVĚT BEZ MÍSTA Habima Fuchs, Erwin Kneihsl, Markus Selg /D/
9. 9. – 22. 10. 2010
ANDREW´S HONEYMOON IN INDIA / ANDREWOVA SVATEBNÍ CESTA V INDII Andrew Gilbert /GB/
6. 5. – 4. 6. 2010
KW "FAMILY" Igor Korpaczewski
25. 3. – 30. 4. 2010
ROZHOVOR PŘES STĚNU Eva Koťátková
11. 2. – 19. 3. 2010
HLAVYVHLAVĚ Radim Hanke
10. 12. 2009 – 29. 1. 2010
MASKER1 Jakub Matuška
5. 11. – 4. 12. 2009
LABYRINTY Petr Kunčík
30. 9. – 30. 10. 2009
BEZČASIE Juliana Mrvová /SK/
4. 6. – 10. 7. 2009
PARTICIP 91 Tomáš Vaněk
23. 4. – 30. 5. 2009
PEPITO Tereza Velíková
26. 3. – 18. 4. 2009
MANDARINKY Jiří Kovanda
5. 2. – 20. 3. 2009
LESKYMOIDY Milan Houser
11. 12. 2008 – 31. 1. 2009
NÁLETY Lubomír Jarcovják
6. 11. – 6. 12. 2008
Zpět na výpis
1 FUJI4263 FUJI4270 FUJI4272 FUJI4274 FUJI4276 KCK_9347 KCK_9351 KCK_9353 KCK_9364 KCK_9373
Minulá výstava

Prostor mezi námi | Raum zwischen uns

Karíma Al-Mukhtarová a Nicole Wendel /D/
18. 11. 2022 – 20. 1. 2023

Text kurátora

V instalacích, kresbách, filmech a performancích zkoumají umělkyně Karíma Al – Mukhtarová a Nicole Wendel hranice materiálu, uplatnění těla a zkušenost s prostorem. Ve své umělecké práci prověřují dané techniky a jejich procesuální uplatnění v různých médiích: Karíma Al-Mukhtarová pracuje převážně s tradičními materiály. Na výstavě Prostor mezi námi vystavuje vyšívané skleněné objekty a nástěnná prošívaná skla s olejovou malbou. Karíma ráda pracuje s tenkou hranicí mezi pevností a křehkostí. Díky transparentnosti skla se rub, který je obvykle kvůli nevzhlednosti skryt, stává součástí obrazu. Skleněné instalace v prostoru nabízí divákovi z každého úhlu jiný pohled na výsledný obraz. Karíma zkoumá vliv společnosti na jedince. Celistvost lidského těla se v jejích vizuálních představách rozpadá, aniž by bylo zraněné nebo úmyslně deformované. Organičnost je potlačena zjednodušením, linka výšivky je někde zdvojená, vrstevnatost a propojování bodů do nových obrazů působí hravě a přitom věrně, s podtextem růstu a pohybu. Fragmentované tělo není slabé a bezmocné. Jeho části dostaly možnost žít svůj vlastní příběh a my se můžeme domýšlet, jaký asi. Naši představu o těle Karíma narušuje, ale obraz celistvosti nám nebere. Instalace výstavy záměrně přispívá k fragmentaci těla, a přesto „nedokončené“ obrazy považujeme za propojené a figuru (zde postavu i vzorec) cítíme jako celistvou. Výšivka coby technika zvyková a narativ našeho přebývání v tomto světě odkazují k pojmům tradice a existence. To potvrzuje i zpřítomnění fyzična každého, kdo prochází výstavou. Zrcadlo, doplněné volně spuštěnými vlnitými vlasy, umístěné v centru výstavního prostoru, vyzývá pozorovatele k zastavení a k pohledu do zrcadla, sobě do očí, do nitra.

Nicole Wendel kombinuje performance s kresbou a aktivuje formy estetického myšlení prostřednictvím cílené somatické práce s tělem. Zkoumá otázky: Jaké informace lze získat z rezonance pohybu a zda lze vědomě utvářet kinetický prostor? Citlivé a jasné vnímání těla a prostoru je prvotním impulsem pro pohyby jejího těla v performativních improvizacích, z nichž pak vznikají vizuální stopy a struktury v kresbách. V centru jejího výzkumu jsou elementární pohyby a soustředění na prostorově-komunikační zkušenosti. Vedle současných velkoformátových kreseb a komornějších děl představí autorka svůj nový film COMMON GROUND. Těla performerů interagují mezi sebou i s architekturou kostelního prostoru, který je jedním z nejstarších v Berlíně. Improvizují na základě svých zkušeností a momentálních podnětů. Důraz je kladen na páteř, oproti architektuře kostela, na prostor srdce, oproti centru kostela, a na chůzi, oproti prožitku prostoru jako takového. Použité hole se stávají prostředníkem mezi tělem a architekturou a rozšiřují fyzický dosah.

Řeč pohybů připomíná vyprávění pantomimy nebo dramatu, a přesto jsou tancem, jsou to formulace rytmu a výrazu. Jejich přirozenost a částečně prvotnost zvyšuje napětí. Tiché pasáže filmu, v nichž se tanečníci dotýkají prostoru pomocí holí, jsou doprovázeny slyšitelným šramotem a akcentovány úhozy, což umožňuje vnímat dotek kamenů samotného kostela. Někdy za sebou tyče vláčí jako závaží, pak je znova uchopí, jako by s nimi rozšiřovali prostor. Při čtení stop poměřují místo a čas. Pohyby tanečníků se splétají do nového poeticko-grafického celku, který lze vnímat i zvukově.

Obě umělkyně se ze své perspektivy zabývají aspekty gesta, časovosti, udržitelnosti a v odlišných formách mezioborovými obsahy a vztahy. Nicole Wendel čerpá z fyzického pohybu celého těla a vytváří tak struktury, které alegoricky umožňují chápat obrazový prostor rozšířený o prostor zvukový. Jedním z témat německé umělkyně je zkoumání pohybu, při němž se objevují smyslové i obsahové impulsy obohacující dramaturgii performancí. Původem jejích děl je vždy přímý fyzicko-haptický odkaz. Mnohovrstevnaté informace a úrovně vnímání se v kresbách ztělesněných linií a rytmů stávají neverbálně resonančními poli.

Karíminy příběhy se vizuálně zapisují do prostoru. Slova se stávají linkami, linky se stávají novými obrazy, a tím i zkušenostmi, které mohou mít potenciál změny. V novém díle Karímy Al - Mukhtarové je patrný návrat k mytologicko-existenciálnímu přístupu. Tematicky ji zajímají situace, mezi něž patří i otázky našeho fyzického bytí: to, jak tělo obýváme a jak o něm přemýšlíme, je součástí naší lidskosti. Obě umělkyně se zabývají měnícími se společenskými podmínkami ve vztahu k tělu, jeho zobrazováním a souvztažností a kriticky reagují na převládající diskurz s otázkou Prostoru mezi námi.

Nicole Wendelová (1975) studovala na berlínské akademii u profesorky Leiko Ikamury. V roce 2008 získala 1. cenu za grafiku udělovanou Nadací Alice Salomon v Berlíně a v roce 2022 cenu Valerie und Prof. Kurt M. Schulz-Schönhausen Förderpreis udělovanou Nadací Kunstfonds v Bonnu. Velkoformátové kresby Nicole Wendelové naznačují prostor neurčité hloubky, v němž se jakoby rozpíná vzdušná hmota. Člověk má téměř dojem, že kresba dýchá. Analogie s lidským dýcháním není náhodná, neboť celá autorčina grafická tvorba úzce souvisí s tělesnými procesy a úkony, které jako performerka provádí spolu s ostatními tanečníky. Gesto, které v nereprezentativních kresbách hraje ústřední roli, Nicole Wendelová důsledně zkoumá a rozvíjí v médiu kresby kombinací s prvky konstruktivní abstrakce. Na menších výkresech jsou prvky zobrazeny izolovaně. Na velkoformátových kresbách se prolínají a vytvářejí složité struktury. Prostřednictvím dynamických vztahů prvků se autorka snaží zachytit kinetický prostor v kresbě.

Ludwig Seyfarth

Karíma Al - Mukhtarová (1989) studovala na Fakultě umění a designu v Ústí nad Labem u Jiřího Kovandy, v Ateliéru intermediální konfrontace Jiřího Davida na UMPRUM v Praze a v Ateliéru intermédií Mileny Dopitové na AVU, kde v roce 2018 absolvovala. Je vítězkou Essel Art Award CEE za Českou republiku v roce 2013 a absolvovala stáž CEAAC ve Štrasburku ve Francii. Jedním z hlavních témat její práce jsou procesy sebepoznání a otázky identity. Ve svých dílech se zabývá vlastní životní zkušeností, která má kořeny v jejím irácko-slovenském původu. Karíma Al – Mukhtarová do značné míry ignoruje současné trendy a umělecké strategie, naopak pracuje s tradicí, vrací se k původním řemeslným technikám a dává jim současný obsah. Sama se věnuje keramice, včetně japonského umění kintsugi, které vzniklo ve 20. století a zabývá se restaurováním keramiky.

Radek Wohlmuth