Minulé výstavy

UNIVERSE 21 Philip Topolovac
16. 5. – 10. 7. 2025
Poem of Powerful Struggle Veronika Čechmánková, Pavla Dundálková, Eva Rotreklová, Edita Malina
14. 2. – 10. 4. 2025
Das Leben ist ein Kampfspiel Jan Wölfchen Vlček
22. 11. 2024 – 24. 1. 2025
After Time Polina Davydenko
10. 9. – 31. 10. 2024
NITRO SVĚTA, VŽDY PŘÍTOMNÉ, MOŽNOST HMOTY, JEŽ SNÍ O PROBUZENÍ Tereza Jobová, Ruta Putramentaite
17. 5. – 10. 7. 2024
Změněná minulost Karen Koltermann
15. 3. – 30. 4. 2024
Mléčný protest Denisa Langrová
23. 9. – 30. 11. 2023
Částečný nákres prstence Comunite Fresca, Inge Kosková, Eva Brodská, Jaroslav J. Alt, Tomáš Džadoň, Zuzana Janečková, Lucie Králíková, Michaela Casková, Kryštof Netolický a Jahou Baul
20. 4. – 31. 7. 2023
Ve vlastním poli Jakub Tajovský
10. 2. – 14. 4. 2023
Prostor mezi námi | Raum zwischen uns Karíma Al-Mukhtarová a Nicole Wendel /D/
18. 11. 2022 – 20. 1. 2023
HERBARIUM Adam Vačkář
8. 9. – 28. 10. 2022
DĚLÁME TO STEJNÉ Susanne Schär a Peter Spillmann /CH/
14. 4. – 22. 6. 2022
PLAZÍ MOZEK Stanislav Karoli, Kateřina Nováková
27. 1. – 27. 3. 2022
TÝRÁNÍ KOČEK Matej Chrenka, Elsa Rauerová, Matěj Skalický, Adam Kencki
16. 11. – 16. 12. 2021
MARIA IN PINK Tanja Hemm /D/
21. 8. – 30. 9. 2021
DISPOSITIONS Ondřej Filípek, Stella Geppert /D/
17. 7. – 18. 8. 2021
NAPŘÍČ Patrik Pelikán
1. 3. – 23. 7. 2021
ELVES LEAVING THE FOREST András Cséfalvay
22. 12. 2020 – 22. 1. 2021
KONTINUÁLNÍ PŘECHODY Daniel Hanzlík
20. 11. 2020 – 22. 1. 2021
HIDDEN IN PLAIN SIGHT Jiří Žák
14. 8. – 24. 9. 2020
MORFOLOGIE Eliáš Dolejší – Marie Jarošincová – Roswitha Maul – Petra Skořepová – Tomáš Voves
25. 5. – 25. 7. 2020
ROZUMÍM Pavel Humhal
30. 1. – 31. 3. 2020
FIGURAE Max Leiß
7. 11. – 28. 12. 2019
Matěj Lipavský, Václav Litvan, Vojtěch Skácel
18. 9. – 25. 10. 2019
RAUSCHEN | ŠUMĚNÍ Christine Camenisch | Johannes Vetsch /CH/
27. 5. – 27. 7. 2019
MIESTO BLÍZKOSTI, PRIESTOR ODLÚČENIA Daniela Krajčová, Peter Jánošík /SK/
4. 4. – 15. 5. 2019
PRACH NA POLICI Gabor Kristóf /HU/
14. 2. – 21. 3. 2019
AUGEN | 0ČI Fabian Ginsberg, Stefan Hayn /D/
8. 11. – 20. 12. 2018
DJ NA VOLNÉ NOZE Sláva Sobotovičová /SK/, David Fesl /CZ/
21. 9. – 25. 10. 2018
TEKUTÁ MATEŘSKÁ LÁSKA Ester Geislerová /CZ/, Milan Mazúr /SK/
28. 5. – 27. 7. 2018
JE TOHO VÍCE Jaro Varga, Dorota Kenderová /SK/
12. 4. – 18. 5. 2018
NATURALISMUS Vladimír Véla, Jaromír Šimkůj
18. 1. – 22. 2. 2018
LOUKY DIVOKÉ Mark Ther
9. 11. – 20. 12. 2017
REKONSTRUKCE PRAVDY Philipp Gasser /CH/
21. 9. – 29. 10. 2017
'PATADATA1 /CZ, DE, UK/ Václav Girsa, Franziska Hufnagel, Andrea Lédlová, Brian Reffin Smith, Lukas Troberg
19. 5. – 19. 7. 2017
BLIND SPOTS David Možný
11. 4. – 11. 5. 2017
CNS Šárka Koudelová, Ondřej Basjuk
2. 3. – 31. 3. 2017
PARTICIP č. 197 Tomáš Vaněk
15. 12. 2016 – 27. 1. 2017
GROUND Silvia Klara Breitwieser /D/
3. 11. – 2. 12. 2016
NEW HORIZONS II. András Cséfalvay /SK/
15. 9. – 16. 10. 2016
DOOM Kryštof Kaplan
20. 5. – 30. 6. 2016
I-SANCTUARY Irina Birger /NL/
7. 4. – 14. 5. 2016
ČUJKI Lenka Černotová
18. 2. – 18. 3. 2016
DÁL A VÝŠ Daniel Vlček
25. 11. – 10. 12. 2015
UVOLNĚNÝ POHYB Ben Brix /D/
22. 10. – 20. 11. 2015
PER MAN ENT FÓR ENT PER FOR MAN'S Per man ent fór ent per for man`s
15. 8. – 25. 9. 2015
HRY V GLOBUS Adéla Součková, Matěj Smetana
25. 6. – 31. 7. 2015
PALLIATIVE Iede Reckman /NL/
6. 5. – 10. 6. 2015
TOO MUCH, TOO SOON Katarína Hládeková, Ondřej Homola
19. 3. – 24. 4. 2015
HROZNÉ HROZNO A ZLÝ ZLÍN Jiří Kovanda, Markéta Othová
5. 2. – 11. 3. 2015
ANAGRAM Matthias Hesselbacher /D/
13. 11. – 19. 12. 2014
RÁMY A RÁMCE Eva Koťátková /CZ/, Josef Hofer /AT/
18. 9. – 31. 10. 2014
MARSEILLE Pierre-Gilles Chaussonnet /F/
1. 9. – 10. 10. 2014
KDYBY KRÁSA ZABÍJELA Blanka Jakubčíková
10. 7. – 15. 8. 2014
PROLÍNÁNÍ Antoinette Nausikaa /NL/
14. 3. – 30. 4. 2014
STŘET Pavel Hošek
13. 2. – 12. 3. 2014
ZÁTIŠÍ Petr Willert
3. 12. – 20. 12. 2013
COKOLI Jan Šerých
17. 9. – 18. 10. 2013
AUTOPORTRÉTY Patricie Fexová
9. 7. – 8. 8. 2013
CONVERTER Carola Ernst /D/
16. 5. – 28. 6. 2013
FRAGMENTY A UDÁLOSTI Zbyněk Sedlecký
14. 3. – 2. 5. 2013
NĚCO Jan Ambrůz
18. 1. – 28. 2. 2013
ŘÍKÁM VÁM, JE TO PRAVDA, ALE Václav Girsa
18. 10. 2012 – 31. 1. 2013
MODUS OPERANDI Petr Bařinka, Pavel Strnad
23. 7. – 31. 8. 2012
Zlín#32 Petr Stanický
22. 5. – 22. 5. 2012
TERMOVISION Matej Fabian /SK/
2. 2. – 21. 3. 2012
Portfolio 2 Jiří Petrbok
14. 12. 2011 – 31. 1. 2012
MÍSTNÍ MUZEUM Dominik Lang
8. 11. – 2. 12. 2011
MEDITACE Jaroslav Čevora
1. 9. – 14. 10. 2011
BARVY COLOURS FARBEN COLORI Lenka Vítková, Jiří Valoch
12. 7. – 28. 8. 2011
POZITIVY Zbigniew Libera /PL/
3. 5. – 3. 7. 2011
SPÍŠ TIŠE Zdeněk Gajdoš
23. 2. – 8. 4. 2011
NENÍ NÁVRATU Pavel Forman
25. 12. 2010 – 21. 1. 2011
SVĚT BEZ MÍSTA Habima Fuchs, Erwin Kneihsl, Markus Selg /D/
9. 9. – 22. 10. 2010
ANDREW´S HONEYMOON IN INDIA / ANDREWOVA SVATEBNÍ CESTA V INDII Andrew Gilbert /GB/
6. 5. – 4. 6. 2010
KW "FAMILY" Igor Korpaczewski
25. 3. – 30. 4. 2010
ROZHOVOR PŘES STĚNU Eva Koťátková
11. 2. – 19. 3. 2010
HLAVYVHLAVĚ Radim Hanke
10. 12. 2009 – 29. 1. 2010
MASKER1 Jakub Matuška
5. 11. – 4. 12. 2009
LABYRINTY Petr Kunčík
30. 9. – 30. 10. 2009
BEZČASIE Juliana Mrvová /SK/
4. 6. – 10. 7. 2009
PARTICIP 91 Tomáš Vaněk
23. 4. – 30. 5. 2009
PEPITO Tereza Velíková
26. 3. – 18. 4. 2009
MANDARINKY Jiří Kovanda
5. 2. – 20. 3. 2009
LESKYMOIDY Milan Houser
11. 12. 2008 – 31. 1. 2009
NÁLETY Lubomír Jarcovják
6. 11. – 6. 12. 2008
Zpět na výpis
intro_unvierse21 universe21
Minulá výstava

UNIVERSE 21

Vernisáž 15. 5. 2025 v 18:00

Philip Topolovac
16. 5. – 10. 7. 2025
  • Vernisáž: 2025. 05. 15. v 18:00
  • Fotografie: Richard Gieselmann
  • Kurátor/ka: Markus Proschek

Anotace výstavy

Philip Topolovac (žije a pracuje v Berlíně) se ve své předchozí tvorbě často zabýval vnímáním a podmínkami sociální reality. Projekt „Universe 21“ připravil ve spolupráci s rakouským kurátorem Markusem Proschekem. Součástí výstavy je dílo Proroci, to tematizuje pomíjivost prožívání stavů lidského vědomí, přičemž „extatický zážitek“ znamená únik ze světa a totální existenci zároveň.

Výstava UNIVERSE 21 se skládá z uzavřených segmentů. Zdá se, že jsou si navzájem cizí a že jen těžko budeme hledat plochy doteku mezi nimi. Objekty nám svojí vizualitou něco připomínají. Něco archetypálního, co si umíme zvědomit. Tvary s sebou nesou myšlenky uložené hluboko v podvědomí. Pokud zafungují vztahy mezi nimi, pak zjistíme, že je do výstavy zakódováno technologické drama. Odehrává se v několika rovinách a může být podle míry citlivosti diváka zakončeno téměř extatickým zážitkem.

Podívejme se nejprve do Berghainu. Do klubu specializovaného na elektronickou hudbu.Do Mekky taneční hudby. Do industriální budovy bývalé elektrárny. Co by mohlo být lepším příkladem splynutí technologií a extáze? „Krása a pomíjivost", pomíjivost času, intenzity prožívání, extatického zážitku. Tak se jmenuje film natočeny v r. 2019 o Svenu Marquardtovi, ikonické postavě tohoto klubu. Za nim právě stojí otázka: Je budova a prožitek extáze přístupný jen vyvoleným?

A kdo byli ti vyvolení v experimentu etologa Johna B. Calhouse? Původně mladí, pak desocializovaní jedinci, kteří ztratili schopnost mezi sebou interagovat. Technologii jejich života zinscenoval vědec. Připravit jim životní podmínky, které na sebe sama později nastražila tzv. západní společnost. Blahobyt, absolutní dostatek a hojnost. V tomto prostředí vyhasla vůle k životu. A ať už šlo v experimentu o ráj nebo peklo, přiznejme, že velkou roli hraje interpretace. Calhousova představa o myším ráji byla přece lidskou představou, víme něco o té myší?

Oktogon ex voto suscepto, „na podkladě veřejného příslibu". Čeho příslibem byla tato past na myši? Původně příslibem poznání: Co se skrývá za naplněným snem o dokonalém životě? Kdo jednou zatouží po poznání, byť jen sebe sama, nemůže slevit z cesty. Pokusů Calhoun uskutečnil mnoho. Výsledkem byla jen bída a zmar. Výstavní objekt však působí velkolepě. Technická promyšlenost a dokonalé řemeslné zpracování mu dodávají důstojnost. Odmysleme si tedy vědecké pokusy. Je architekturou budoucnosti? Abstraktním obrazem? Technologií, která je schopna pohybu?

Dalším komponentem výstavy, která nás nutí k zamyšleni nad vztahem mezi technologiemi a lidským vnímáním - obojí je divákovi předkládáno v hraničním pásmu jak obrazem, tak emocionálně, je Titanic. Nejslavnější loď, která kdy vyplula na oceán. Potopila se v r. 1912 a film z roku 1997 dal legendě novou nefalšovaně romantickou vizualitu.

Hentai je výraz pro tvrdší pornografii japonských animáčků. Reminiscence - odkazy k těmto filmům vznikly kolážovitým uvazováním o obrazové ploše. Jsou zpracovány hravým, rozpustilým způsobem, a tak se s nimi zacházelo i v instalaci při jejich rozmisťování v prostoru.

Další dva segmenty - sádrové hlavy, které v prostoru galerie levitují jako němí vzrušení diváci, a světélkováním oživené zevlující agregáty, vznášející se jako magické mimozemské stroje, nás ponoukají hledat soulad mezi biologickými strukturami a biotechnologiemi.

Berghain je jeden z nejznámějších nočních klubů ve světě nacházející se v budově bývalé elektrárny na hranicích berlínských čtvrtí Kreuzberg a Friedrichshain. Klub je znám mj. kvůli vstupným podmínkám, které určují vyhazovači například podle vzhledu, chování či jazyka. Hlavním vyhazovačem klubu je fotograf Sven Marquardt, o kterém byly v roce 2019 natočeny dva dokumentární filmy - Berlin Bouncer a Krása & pomíjivost.

John B. Calhoun, americký etolog, proslul svým experimentem "Universe 25", kde pro myši vytvořil utopické prostředí s absencí predátorů a neomezeným přístupem k potravě a vodě. Populace zbavena hmotných omezení rychle narůstala a brzy se začaly projevovat vážné sociální problémy - zvyšovala se agrese, narušily se sociální vazby a došlo k poklesu reprodukce. Calhoun užíval termín „zkázonosné chování" (angl. behavioral sink) pro deskripci chovaní nahuštěné populace a na sebe zaměřených pasivních jedinců.

R.M.S. Titanic, ve své době největší osobní zaoceánský parník světa, představoval dokonalost a chloubu britského loďstva. Během své první plavby narazil Titanik krátce před půlnoci ze 14. na 15. dubna na ledovec, zahynulo přibližně 1 500 cestujících a členů posádky. Tragický osud Titaniku stal námětem řady uměleckých děl, mimo jiné amerického filmu Titanic (1997, James Cameron), který získal řadu ocenění, včetně rekordních 11 Oscarů.

HENTAI (český přepis, int. přepis - hentai) - se dá přeložit jako nemravný, sexuální až úchylný. Používá se primárně západními diváky jako obecné označení pornografického kresleného (manga) nebo animovaného (anime) materiálu. Současná podoba hentai jako tvrdé pornografie vznikla po 2. světové válce jako extrémní verze běžné mangy, která se v poválečném Japonsku stala populární a široce dostupnou zábavou.